Never,never,never give up! na Blog.cz

No myslím, že se dám rovnou do vysvětlení nadpisu tohoto článku. V Krase jsem pořádně začala lézt až letos. Vždycky před tím jsem se bála natahovat cesty, které jsem třeba nikdy nelezla. U nás v Krase je totiž nejdůležitější znát program. Taky jsem se styděla si nacvakávat cesty klackem a raději se bála pod jištěním. Každopádně teď už je všechno jinak.

Ano, ano. Velikonoce už jsou dávno za námi. Ale já své sliby plním, ikdyž třeba s časovým odstupem ;). Přenesme se tedy na 5.duben, kde to všechno začalo...

5:00 zvoní budík, dobalujeme poslední věci z lednice a vyrážíme pro taťkovýho parťáka Ondru. V 6:00 už míříme směr Osp. Cesta nám neubíhá vůbec rychle, ještě nás zdržuje hodinová kolona. V 13h už ale stavíme stany, obědváme maso od našich skvělých maminek a zjišťujeme, že je vedro jak prase. Nedá se říct jinak…Nic naplat v celém složení: já, Marťa, taťka a Ondra razíme do Mišiny.

Čusík lidičky,

dnes jen krátké infíčko, že se neflákám ;). Včera za mnou přišel taťka do pokoje a povídá: "Píšeš zítra zase tolik testů jak dnes?" a já na to: "Ne, pojedeme do Krasu?"

Pokud vás odradil už nadpis tohoto článku a myslíte si, že vám tu budu vykládat o výhodných nabídkách v sítích Tesco, Lidl atd.., tak opravdu ne! Neutíkejte od obrazovky, neklikejte na ten křížek, kam teď míříte svojí rukou a vyčkejte! To, co se v tomto článku dočtete, bude krátký souhrn 3 lezeckých skalních víkendů v 1 článku :). Doufám, že mí věrní čtenáři zůstali a já se dám rovnou do díla :).

Minulý týden (jarní prázdniny) jsem měla strávit ve Sperlonze, sklidit úrodu za protrénované náhradní dny, které jsem ztratila během jara a léta. Jenže počasí to vidělo jinak...Přišla zima na celou Evropu, v Itálii v den příjezdu řádila sněhová bouře, a tak jsme nakonec udělali dobře, že jsme nikam neodjeli. Inu všichni jsme byli zklamaní, moc jsme se těšili, ale pomalu si začínám zvykat, že mi mé plány nikdy nevyjdou tak, jak bych chtěla...

Je tu sobota, poobědový čas přímo stvořený k vytrávení skvělého jídla od maminky. No ale lidé jsou různí...My s Marťou vyrážíme na Flash (pro neználky boulderingovou stěnu v Brně), a to proto, abychom se podle Marti dobře pobavili, podle mě veřejně ztrapnili...(tím myslím pouze sebe!)

Ahoj lidičky,

nacházíme se teď v časovém období, kdy nejsou žádné důležité závody, o kterých by šlo psát...na skalách se také nedá moct lézt, pokud neodjedete za teplem (nepatřím mezi otužilce, kteří lezou do té doby, než jim zamrzne pití v termosce...). A proč to píši, není o čem psát! A tak jsem si říkala, že by možná některé z vás zajímalo, jak jsem se vůbec dostala k lezení :). Pokud ano, pohodlně se usaďte, nožky si dejte nahoru, vedle sebe popcorn (či perníčky? ;)) a dobře se bavte....

Už mě svrbí prsty, jak tu dlouho nic nepřibylo! A tak to pojďme napravit!

Včera jsem se vrátila z 5-ti denního výletu na Sněžník. Kdo neví, co to ten "Sněžník" je, tak je to boulderingová lezecká oblast. Pro všechny nadšence, co se rádi sápou po kamenech a padají jak hrušky do bouldermatek (žíněnek, postelí, přenosných kufříků a dalších jiných jistě výstižných názvů, kterými jsme byli obdařeni od kolem jdoucích návštěvníků rozhledny ;)).